PARTNERY INSCENACE JSOU KNIHKUPECTVÍ KANZELSBERGER, KLUB A NAKLADATELSTVÍ KNIŽNÍ KLUB.
- pro diváky připravili ceny do soutěže, která probíhá na našich stránkách v sekci AKTUALITY,

ZA SPOLUPRÁCI DĚKUJEME též SPOLEČNOSTI AGATHY CHRISTIE , ASOCIACI AUTORŮ DETEKTIVNÍ A DOBRODRUŽNÉ LITERATURY a CENTRU DETEKTIVKY.
Ve spolupráci s těmito společnostmi proběhne 7. června od 17 hod. speciální představení Pasti na myši, které bude určeno pro všechny milovníky detektivního žánru. Více informací bude v dostatečném předstihu zveřejněno na našich webových stránkách.

Agatha Christie je nejen světově známá spisovatelka, ale zcela jistě také nejprodávanější autorka detektivních příběhů. Napsala 66 detektivních románů,14 povídkových sbírek a 16 divadelních her (z nichž devět je dramatizacemi vlastních povídek nebo románů). K jejímu jménu i dílu se váže několik nepřekonatelných rekordů: angličtí čtenáři si koupili více než jednu miliardu výtisků jejích knih a stejný počet byl prodán i v dalších jazycích, což znamená, že v počtu výtisků byla úspěšnější už jen Bible a Shakespeare.  Další nepřekonatelný rekord se týká právě hry Past na myši, jejíž premiéru chystá naše divadlo na 18. a 19. března 2011.

 

Past na myši je zcela jistě nejúspěšnější divadelní hrou Agathy Christie. Základem k jejímu vzniku byla půlhodinová rozhlasová hra, kterou autorka napsala na začátku roku 1947 na objednávku rozhlasové stanice BBC. Ta připravovala speciální pořad k 80. narozeninám královny Mary (babička královny Alžběty), která si přála slyšet „něco od Agathy Christie“, neboť byla její velkou obdivovatelkou. Hra pod názvem Tři slepé myšky byla odvysílána 30. května téhož roku. O rok později vyšla stejnojmenná povídka v americkém časopise Cosmopolitan a poté též ve sbírce povídek Tři slepé myšky a další povídky. O pár let později pozvala Agatha Christie svého producenta a přítele Petera Saunderse na oběd a při kávě mu předala v hnědém papíře zabalený balíček. Když ho doma otevřel, zjistil, že to je scénář hry Past na myši.

 

Londýnská premiéra se konala 25. listopadu 1952 v divadle Ambassador a v hlavní roli se představil známý anglický herec Richard Attenborough. V úspěch hry na začátku nikdo příliš nevěřil. Agatha sama byla nejprve trochu deprimována, a jak napsala, zdálo se jí, že do hry vložila příliš mnoho humorných situací. Peter Saunders, producent hry (od roku 1952 do roku 1994) jí však optimisticky povzbuzoval „Žádný strach. Tipuji, že to poběží přes rok. Tak čtrnáct měsíců tomu dávám“. To, že by se stejná produkce bez přerušení mohla hrát ještě v roce 2011 (!!!) jistě nikdo z nich nepředpokládal a jedná se bezesporu o jeden z největších divadelních zázraků. Hra samozřejmě zlomila všechny světové rekordy a byla několikrát zapsána do Guinnesovy knihy rekordů – poslední, již čtvrtý, zápis je z roku 2008 za „nejdéle nepřetržitě hranou divadelní hru na světě“. 1. července 2010 se konalo představení, které bylo 24 000 reprízou!

 

Později Agatha Christie ve své knize Vlastní životopis o Pasti na myši napsala: „Lidé se mě vždycky ptají, čemu úspěch Pasti na myši přičítám. Kromě toho, že na to samozřejmě odpovídám „Štěstí!“ – protože to je štěstí, řekla bych přinejmenším z devadesáti procent štěstí - vidím jediný předpoklad v tom, že v téhle hře si pro sebe něco najde téměř každý: přijdou si v ní na své lidé všech věkových skupin i zálib. Baví se mladí lidí, baví se i starší lidé, chodili na ni a pobavili se Mathew a jeho přátelé s Etonu … Baví se při ní oxfordští profesoři ... Myslím, že jako hra určitého typu, tedy jako lehká hra vyvolávající smích i napětí – je dobře postavena. Děj se rozvíjí tak, že jste zvědavi, co bude dál, a dost dobře nevíte, k čemu vás nejbližších několik minut dovede ...“ Agatha Christie během svého života darovala svým blízkým, přátelům nebo nadacím autorská práva na mnohé své povídky či romány. Autorská práva k Pasti na myši dostal její vnuk Mathew Prichard k devátým narozeninám. Jak napsala ve svých vzpomínkách: „Mathewovi v naší rodině vždycky přálo štěstí nejvíc a jistě to je Mathewova zásluha, že hra tolik vydělává“.

 

A tak Past na myši i nadále láme rekordy. Do roku 1974 se hrála v Divadle Ambassador (kapacita 453 sedadel), odkud byla během jednoho dne přemístěna do většího divadelního sálu St. Martin´s Theatre, které se nalézá v těsné blízkosti a jeho kapacita je o 100 míst větší. Na konci devátého roku inscenace začali novináři dávat jednotlivým rokům „rekordní“ přívlastky – a tak byl devátý rok neuvěřitelný, poté následoval nesmrtelný, mimořádný, fantastický, památný, imponující, vyzývavý, ohromující, neúprosný, nádherný závratný, impozantní – až přišel dvacátý první rok od premiéry, který novináři nazvali rokem plnoletosti či dospělosti – a další přívlastky už vzdali, protože, nebylo slov ... Během oněch 59 let se na hře změnilo velmi málo. Po výtvarné stránce zůstaly kulisy beze změny, ale protože už i na nich zahlodal zub času, byly v roce 1991 rozebrány a nahrazeny novými. Stalo se tak během jednoho dne, takže se opět hrálo bez přerušení. Kulisy byly prodány v charitativní akci, jejíž výtěžek získala nadace, která se stará o zestárlé umělce. A tak z původní scény jsou na jevišti už pouze hodiny na krbové římse…

 

Československá premiéra Pasti na myši se uskutečnila v našem divadle (tehdy Divadle S. K. Neumanna) 6. ledna 1961, v režii Aleše Podhorského. V hlavních rolích diváci viděli např. Petra Haničince, Blanku Vikusovou, Zdeňka Martínka nebo Věru Tichánkovou. Inscenace byla velmi úspěšná a dočkala se 147 repríz. V Praze mohli diváci Past myši vidět ještě 4x, naposledy v podání souboru Divadla v Dlouhé, před osmi lety.