George Bernard Shaw: SVATÁ JANA

Kronikářská hra o šesti obrazech s epilogem

Hra Svatá Jana z pera jednoho z největších dramatiků dvacátého století G. B. Shawa, kterou uvádí Divadlo pod Palmovkou, je především brilantně napsanou tragikomedií plnou nejrůznějších paradoxů. S neobyčejnou rafinovaností přivádí na jeviště vše, co činí divadlo divácky působivým a lákavým. Představuje Svatou Janu a její příběh ve zcela jiném světle, než jak to učinila různá romantizující a sentimentální díla, včetně několika známých filmů: přivádí na jeviště svatou Janu nejen jako živoucí symbol, ale také jako osobu z masa a krve, která je ve všem podstatném úplně jiná než ostatní „běžní“ lidé, ale paradoxně je právě proto ze všech lidí nejlidštější. Janin příběh se v Shawově podání odlišuje od jiných zpracování i svým závěrem – nekončí totiž Janinou smrtí na hranici. Velký dramatik a ironik Shaw si totiž mimořádně rafinovaným a zábavným způsobem pohrává s představou, co by se stalo, kdyby se Jana prohlášená za svatou ještě jednou setkala s těmi, kteří jsou vinni její smrtí …
V hlavní roli diváci uvidí Terezu Kostkovou nebo Mariku Procházkovou

České premiéry:  13. a 14. ledna 2011 v Divadle pod Palmovkou
Délka: 3:00

Režie a inscenační úprava:	Petr Kracik
Překlad:	Frank Tetauer
Scéna:	Jaroslav Milfajt
Hudba:	Dalibor Štrunc a Hildegarda z Bingenu
Kostýmy:	Zita Miklošová
Pohybová spolupráce:	Karel Basák
Dramaturgie:	Ladislav Stýblo

---

tisková zpráva
fotografie z inscenace
fotografie z premiéry
Martin Luhan přizval k rozhovoru režiséra inscenace Petra Kracika - Čro Vltava/ Mozaika

Public TV - pořad TOPART - ukázky z představení a rozhovory s Marikou Procházkovou a Petrem Kostkou

plakát 1
plakát 2
plakát 3
plakát 4


video - ukázky si můžete otevřít na konci této stránky :

- 1. ukázka - "Z deníčku Svaté Jany". Zde můžete nahlédnout do zákulisí příprav inscenace. V první ukázce uvidíte představitele hlavních rolí, kteří „odpovídají“ na téma G. B. Shaw – Svatá Jana – Začínáme zkoušet. Hovoří: Marika Procházková, Tereza Kostková, Martin Preiss, Jan Teplý a Petr Kostka.

- 2. ukázka - Ze zkoušky. Jedná se úvodní scénu, kdy Jana z Arku přichází na hrad Vaucouleurs požádat o koně, zbroj a vojáky, aby mohla odjet na setkání se dauphinem. V ukázce uvidíte Terezu Kostkovou, René Přibila, Ivo Kubečku, Radka Zimu a režiséra Petra Kracika…

---

Osoby a obsazení:

ROBERT DE BAUDRICOURT	René Přibil / Luděk Nešleha
SPRÁVCE	Ivo Kubečka
JANA	Tereza Kostková j. h. nebo Marika Procházková j. h.
BERTRAND DE POULANGEY	Radek Zima
PAN DE LA TRÉMOUILLE	Jiří Havel
ARCIBISKUP REMEŠSKÝ	Rudolf Jelínek
DVORNÍ PÁŽE	Aleš Alinče
MODROVOUS (GILLES DE RAIS)	Radek Valenta
KAPITÁN LA HIRE	Karel Vlček / Ondřej Kavan
DAUPHIN (později KAREL VII.)	Martin Preiss j. h.
VÉVODKYNĚ DE LA TRÉMOUILLE	Jitka Sedláčková
DUNOIS	Jan Teplý
DUNOISOVO PÁŽE	Otto Rošetzký
HRABĚ Z WARWICKU	Dušan Sitek
JOHN DE STOGUMBER	Ivan Jiřík
PIERRE (PETR) CAUCHON	Miloš Kopečný/ Karel Vlček
INKVIZITOR	Petr Kostka j. h.
JEAN D’ESTIVET	Radek Zima
THOMAS DE COURCELLES	Karel Vlček
MARTIN LADVENU	Radek Valenta
KAT	Jiří Havel
PŘÍSEDÍCÍ SOUDCE	Otto Rošetzký
SOUDNÍ ZAPISOVATEL	Aleš Alinče
ANGLICKÝ VOJÁK	Ivo Kubečka
PÁN (ÚŘEDNÍK)	René Přibil/ Luděk Nešleha

Inspice	Inka Brendlová
Nápověda	Aleš Alinče

---

Historické souvislosti

Příběh Jany z Arku se odehrává se v dobách pozdního středověku a vypráví o prosté venkovské dívce, která za časů Stoleté války (vleklého dynastického konfliktu mezi Anglií a Francií) dorazila na francouzský královský dvůr a přesvědčila váhavého následníka trůnu Karla VII. a jeho dvořany, aby se pokusili osvobodit město Orléans obležené anglickou okupační armádou. V té chvíli začíná sled událostí, které jsou mnohými vnímány jako zázračné. Janě se totiž nejen podařilo přesvědčit krále, aby svěřil armádu jejímu velení, a navzdory všem se dokázala osvobodit i Orléans, který již mnozí považovali za ztracený. Její odvaha a víra v to, že hroutící věci je možné vždy obrátit k lepšímu, jsou-li záměry a cíle spravedlivé, dokázaly strhnout každého, kdo se s Janou setkal. Francouzský následník vděčil Janiným neobyčejným schopnostem nejen za to, že byl korunován na krále, ale i za několik oslnivých vítězství, která podstatným způsobem zvrátila průběh Stoleté války ve prospěch Francouzů. Janiny neobyčejné činy a její v mnohém rozporuplná osobnost však kromě nadšení vyvolaly také závist a strach a Jana začala být stále osamocenější. Při jednom nezdařeném vojenském tažení se kvůli zradě dostala do zajetí Angličanů, kteří ji postavili před soudní tribunál. Ten měl za úkol posoudit její kacířství. Členové soudního tribunálu složení z vysokých a učených představitelů církve i univerzitních mistrů vedli s Janou procesně velmi spravedlivý, zároveň však neobyčejně nelidský, soud, který skončil Janiným vyobcováním z církve a odsouzením za kacířství.
Jana byla upálena, ale její příklad a legenda o její rozporuplné povaze, nebývalé odvaze a činech však nadále žily vlastním životem. Dvacet pět let po smrti byla Jana z Akru prohlášena v obnoveném procesu za nevinnou a v roce 1923 byla svatořečena.


Něco z inscenační historie Svaté Jany v českých zemích

V našem kulturním prostředí patří G. B. Shaw mezi nejčtenější a nejvydávanější autory – a to i přesto, že největší pozornost jeho dílo budilo ve dvacátých, třicátých a padesátých letech minulého století. Některé Shawovy hry se dokonce v Čechách hrály dříve (a s větším úspěchem) než v Británii, mnohé jeho myšlenky u nás zdomácněly napříč politickým spektrem – mj. také jeho myšlenky  o možnostech „demokratického socialismu“ a o způsobech boje malých národů za svobodu. K Shawovi se hlásila řada velkých osobností našeho předválečného kulturního i politického života (není bez zajímavosti, že Shaw patřil mezi nejoblíbenější autory T. G. Masaryka, ale i Karla Čapka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha a mnohé další). Od roku 1945 bylo českými divadly uvedeno více než 170 inscenací Shawových her nebo těch, které z nich vycházely (mj. muzikál My Fair Lady, který je populární verzí Shawova Pygmalionu). V Divadle pod Palmovkou (respektive Městském a oblastním divadle a Divadle S. K. Neumanna) byly v minulosti uvedeny zatím pouze dvě Shawovy hry – a sice Domy pana Sartoria (premiéra 1956, režie Evžen Sokolovský) a Pygmalion (premiéra 1967, režie Luděk Pilc).    
Co se týká inscenování hry Svatá Jana, dá se říci, že ta patří v našich zemích mezi tituly, které jsou řazeny k tzv. „inscenačním oříškům“, a na kterých se ukazují a v nejlepším slova smyslu také kultivují a tříbí schopnosti hereckého souboru. Není proto náhodou, že se s některou z rolí v této hře setkali mnohé naše přední herecké osobnosti,  ani že v poválečné historii českého divadla byla zatím inscenována pouze patnáctkrát. V malém ohlédnutí za hereckými osobnostmi, které ztvárnili některou z hlavních rolí v Shawově dramatu jmenujme např. představitelky Svaté Jany: Leopoldu Dostálovou, Olgu Scheinpflugovou, Blanku Waleskou, Jiřinu Štěpničkovou, Naďu Konvalinkovou či Zlatu Adamovskou. Roli kapitána Dunoise hráli např. Rudolf Deyl, Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Josef Bek, Svatopluk Beneš, Karel Janský nebo Alois Švehlík. Dauphina Karla ztvárnili např. Eduard Kohout, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský nejst., Martin Stropnický či Václav Vydra, v roli Inkvizitora mohli diváci vidět např. Jaroslava Vojtu, Jaroslava Průchu, Františka Smolíka, Josefa Beka či Jana Teplého st. a roli Petra Cauchona hráli např. Eduard Kohout či Miloš Nedbal. Se Shawovou hrou se také setkala řada významných režisérů, namátkou jmenujme např. Karla Dostala, Jiřího Frejku či Jaromíra Pleskota. V Divadle pod Palmovkou se Shawova Svatá Jana objevuje poprvé.