Litoměřický rodák ztvárnil během své divadelní kariéry více než 290 divadelních rolí. Vystudoval obchodní školu v Praze a poté byl zaměstnán u firmy Walter Jinonice jako soustružník. Od roku 1944 byl vězněn v koncentračních táborech Kleinsten a Osterode.
Po válce nastoupil do Městského divadla mladých v Brně, po půl roce však odtud odešel do Hanáckého divadla v Přerově, kde hrál mj. Lennieho ve Steinbeckově O myších a lidech. V roce 1946 odešel do Horáckého divadla v Jihlavě, kde působil dva roky. Hrál zde mj. Enobarba v Shakespearově Antoniovi a Kleopatře, Pedrolina v Zeyerově Staré historii, Stojana Mariče v Petrovičově Lijáku, Edgara v Ibsenově Divoké kachně nebo Sganarela v Molièrově Lékaři proti své vůli.
V roce 1948 odešel do právě vznikajícího Městského oblastního divadla Žižkov (přímého předchůdce dnešního Divadla pod Palmovkou), kterému zůstal s výjimkou základní vojenské služby věrný až do dnešních dnů. Z dlouhé řady jeho „libeňských“ rolí jmenujme alespoň Tartuffa v Molièrově Tartuffovi, Figara v Beaumarchaisově Figarově svatbě, Harpagona v Molièrově Lakomci, Bláhu ve Stroupežnického Našich furiantech, dvojroli Bunši a Ivana Hrozného v Bulgakovově Bunšovi, Klubka v Shakespearově Snu noci svatojánské, Martina Kabáta v Drdových Hrátkách s čertem, Kalbla ve Schillerových Úkladech a lásce, Velebu v Shakespearových Veselých paničkách windsorských, Žaka v Shakespearově Jak se vám líbí, Jammerweila v Tylově Fidlovačce, Dona Quichota v Lunačarského i Přidalově adaptaci Cervantesova románu, Porotce číslo 9 v Roseových Dvanácti rozhněvaných mužích, Peachuma v Brechtově Krejcarové opeře, Foga v Kohoutově adaptaci Verneovy Cesty kolem světa za 80 dní, patnáct rolí v Planchonových Třech mušketýrech, Floka v Nestroyově frašce Lumpacivagabundus, Givolu v Brechtově Zadržitelném vzestupu Artura Uie, Józu v pohádce Marie Kubátové Jak přišla basa do nebe, Matadora v Corneilleově Magické komedii, Melouna v Hughesově muzikálu Jesse B. Simple se žení, Cyrana v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, trojroli Ducha Hamletova otce, Prvního herce a Hrobníka v Shakespearově Tragické historii Hamleta, dánského prince, Knoflíkáře v Ibsenově Peeru Gyntovi, Juliana Marxe v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Firse ve Višňovém sadu A. P. Čechova, Biskupa v Boltově historické hře Ať žije královna!  či zatím naposledy Magnuse Gottchalka v dramatizaci románu K. Manna Mefisto.
V současné době účinkuje Jan Skopeček také ve Strašnickém divadle v inscenaci Körnerova Údolí včel a v Divadle Archa hraje v inscenaci Havlova Odcházení.
Vedle herectví se však Jan Skopeček věnoval také autorské tvorbě - je autorem dvou divadelních adaptací: Strašidlo cantervillské podle Wildea a Život a dílo barona Prášila podle R. E. Raspeho.
Ztvárnil také přibližně 120 filmových rolí - jmenujme např. filmy Nahá pastýřka, Fantom Morrisvillu, Parta hic nebo Marečku, podejte mi pero. Jan Skopeček také hojně účinkoval v televizi: např. Tři chlapi v chalupě, Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům, Hříšní lidé města pražského aj.
Je oddaným fanouškem pražské Slávie.
 

K. Mann, A. Mnouchkine: Mefisto (Magnus Gottchalk, ředitel divadla)